Příběh malé renátky

Paní Milena se ke mně s dcerkou Renátkou dostala ve dceřiných 3 měsících. Renátka měla ložiska převážně na tvářích, a jak můžeme vidět na fotkách, vzhled kůže byl ve stádiu pupínků, které přecházely na některých místech v mokvání.

Renátka (3 měsíce) před vstupem do péče

Renatka měla od dětského lékaře doporučeno koupat se ve vodě s přídavkem Linola Fett. a promazávat kortikoidní mastí (triamcinolon e ), v kombinaci s mastí Lipobase.
Paní Milena správně tušila, že masti s kortikosteroidním hormonem nejsou řešením, ale přesto se nechala pediatrem a blízkým okolím přemluvit a "triamcinolon e" vyzkoušela. Krátkodobě došlo opravdu ke zlepšení (tzv. make up efekt), ale po vysazení koritkosteriodů se ekzém okamžitě vrátil, v ještě horším stavu než předtím. Paní Milena se tedy obrátila na mě s prozbou o pomoc a o trvalé vyřešení atopických problémů Renátky.

Jak léčba probíhala

Na základě vstupního dotazníku (dosavadní kosmetická péče, používané prací prostředky, atd.) jsem sestavila léčebný plán, kde jsem sepsala vstupní kosmetickou péči, základní úpravy stravovacích návyků, a další potřebné úpravy. 
Vysvětlila jsem paní Mileně, že stav kůže velice úzce souvisí se střevní mikroflórou kojící maminky a úprava stravy je proto ta hlavní aktivita směřující k vyhojení kůže dcerky.
Nezdravá střevní mikroflóra (tzv.střevní dysbióza, které někdy říkám pro zjednodušení „kvasinka“) je totiž příčinou atopických projevů. Střeva jsou 80% imunity, takže nerovnováha střevní flóry znamená, že imunita reaguje atypicky, neboli atopicky, a na kůži naskakují atopické projevy (ekzémy).
V případě paní Mileny jsem nastavila jejíí jídelníček tak, aby byl omezen přísun alergenů ve stravě a zároveň nedošlo k omezení nutričních potřeb, ​neboť kojící matky mají své (nemalé) nutriční potřeby, a to je třeba respektovat.
Tato úprava stravy trvala u paní Mileny zhruba týden. Po týdnu jsme začaly do stravy paní Mileny systematicky závádět jednotivé alergeny. 

Takto se detekuje, na kterou potravinu dítě reaguje. Je potřeba říci, že jakékoli alergo testy mají v tomto věku velice nízkou výpovědní hodnotu, zatímco toto testování spolehlivě přijde na to, jaké potraviny spouštějí atopické projevy pokožky).

Po provedení testování jsme společně zjistily, že malá Renátka reaguje, pokud maminka sní vejce, mléčné výrobky – ale pouze nezakysané (zakysané procházejí dobře), a také mák a jahody. Podotýkám důležitou skutečnost – že vysledované alergeny jsou u každého pacienta jiné, proto také nefungují univerzální diety (neexistuje univerzální řešení, univerzální dieta = každé dítě je jiné a každé dítě má jiný spouštěč atopických projevů).

S​e zjištěnými alergeny jsem naučila paní Milenu pracovat – to je také jedna z věcí, kterou pak s maminkou konzultujeme. Výstupní stav tedy vidíme na fotce – kůže Renátky je vyhojená.
Maminka Milena jí pestře, ve stravě je vše, ale zjištěné alergeny se trénují (jedí se v dávce odpovídající síle reakce a frekvenci odpovídající síle reakce, tak, aby reakce vyhasla) – ve stravě tedy nic nechybí, je pestrá, jak je to u kojících matek záhodno. Paní Milena si již umí poradit s jídelníčkem, aby byl „protiatopický“ a respektoval zdravou střevní flóru (byl „protikvasinkový“), která je podstata dobrého stavu kůže dcerky.

Renátka na konci péče